Tři dny s ním..

4. února 2013 v 9:32 | Strange
Chceš ho tak moc, že zapomínáš na všechno ostatní a ztrácíš přátele...
Tenhle víkend byl pro mě utrpením. Byla jsem v Praze jako "odměnu" za vysvědčení. Vcelku jsem se tam těšila, být s kamarády a ty vynikající obědy ve fresh barech. Jenže to jsem netušila, že jede on a bude mě tak trápit, že nemůžu být můj.

Přátelství, láska, všechno mizí, zbude nám jen bolest, trpký lék, po létech jsme si cizí a zbylo jen pár vzpomínek..
V pátek to bylo ještě v pohodě. Normálně jsem se s ním bavila. Ale večer v tělocvičně to na mě dolehlo. Když jsme všichni zalezli do spacáků a koukali se na SAW 4 bylo to fajn, ale když přišel on, bez trika... Tak moc mě to bolelo.. On je tak úžasný. Je to pan Božský. Říkala jsem si proč mi to dělá. Proč se tu producíruje bez trika a proč ho nemůžu obejmout?


Jsou bolesti, v nichž člověk pouze sám si může pomoci, a silné srdce se chce jen na svou sílu spolehnout...
V pátek večer jsem kvůli němu brečela. Seděla jsem na druhé straně tělocvičny a zírala na něj jak spí a do uší mu hraje krásná písnička od Offspringů. Kamarádka vedle mě seděle a utišovala mě, že to bude dobré a že bych mu to měla jít říct. Ale copak ot jde? Jde k němu přijít a říct mu: Já tě miluju? Akorát se mi vysměje.


Štěstí je jenom sen, bolest je skutečná...
V sobotu na koncertě to na mě dolehlo ještě víc. Psala jsem si s jedním kamarádem na facebooku o něm. Já vím je vám to divné že se svěřuju o klukovi klukovi, ale on byl jediný který mi dokázal zvednout náladu. Moc jsem si přála aby vedle mě seděl (pan Božský) nebo aby za mnou přišel a řekl mi, že mě má rád. I to by mi stačilo. Nebo kdyby mě tajně pozoroval. Ale já vím, že se to nestane. Já odejdu ze školy a už si na sebe nikdy nevzpomeneme..


Nezoufej, když ve tvém žití srdce žalem sklátí se, po bouři zase slunko svítí a tvé blaho vrátí se...
Doufám. Moc. Potřebovala bych nějaký impuls dobré nálady, protože v poslední době to jde se mnou z kopce. Už nejsem ta upovídaná holka, co jsem byla dřív. Teď jsem tichá voda.. Bojím se všeho.. Bojím se říct svůj názor, ale hlavně se bojím zklamání..


Existuje něco prázdnějšího než prázdná náruč?


Ani nevíte jak moc mám tu fotku ráda.. Momentálně vyjadřuje naprosto mé pocity.. Já jsem ta větev vepředu a slunce na mě nedosvítí přes keř vzadu.. Zkuste zapřemýšlet nad významem té fotky.. ;)

PS: kvalita je nějaká divná nevím čím to je..
 


Komentáře

1 best-shows best-shows | Web | 4. února 2013 v 9:44 | Reagovat

Ahoj, miluješ seriály? Omlouvám se, že nepíši k tématu, ale na mém blogu probíhá konkurz na adminy. Takže pokud by měl/a zajám, mrkni na to :) Jinak to prosím ignoruj. Děkuji a krásný týden přeji ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama